Zrcadlo - Andrej Tarkovskij

Tak jsem po delší době zašel do kina, abych se prvně v životě setkal s panem Tarkovským... Pár filmů mám sice doma a všechny jeho ostatní bych mohl snadno získat od kámoše, ale záměrně jsem na ně nekoukal, protože mám z mistra Tarkovského respekt ne nepodobný tomu, který jsem měl z mistra Bergmana - dával jsem si s ním na čas a vyplatilo se mi to a myslím, že podobný by to mohlo být s Tarkovským...


Pokud jde o samotnej film, je to úplně jiný, než drtivá většina toho, co kdy bylo natočeno. Těžko budu popisovat děj i pocity, ale pokusím se to aspoň trochu přiblížit.
Ten film jsou jen vzpomínky a sny Tarkovského. Když chcete točit film o vlastních vzpomínkách, riskujete, že to bude průser. To, co je pro vás kouzelný, protože to je součástí vás, jinému připadat kouzelný nebo aspoň zajímavý nemusí, což se mi stalo třeba u Amarcordu Felliniho. Tarkovského Zrcadlo je však jiná liga a Tarkovského způsob vyprávění je jedinečný. Hned úvodní scéna vás neuvěřitelně naladí. Doktorka se v ní snaží zbavit kluka koktání, tím, že se ho pokouší uvolnit, zbavit napětí a nervozity a stejně tak, jak se jí podaří uvolnit toho kluka, stejně tak uvolní i diváka nebo aspoň mě. Hned se dostanete na nádhernou vlnu a sledujete film naprosto lehce, nevnímáte nic okolo, nemáte potřebu koukat na hodinky a vyhlížet konec... A v tomhle stavu jste půl filmu, aspoň já byl...
Jenže pak příjde scéna, která je nepříjemná, respektive se v ní řeší nepříjemné věci, a nějak mi tu náladu najednou utnula. Ne že by to před tím bylo nějaké optimistické nebo tak něco, to vůbec, ten film není vesměs radostný, takže ta scéna by neměla nic narušit, ale prostě mi nějak nesedla... Takže jsem byl chvíli zas trochu odtržen od filmu, nebylo to pro mě tak intenzivní jako před tím, naštěstí se ten pocit vrátil s nějakou další scénou, v níž jsem si tak nějak uvědomil, nebo spíš vyložil ten film jako obraz Tarkovského vzpomínek a snů, stejně pravdivý a zároveň pokroucený jako obraz člověka v zrcadle, a proto taky ten název. Třeba to tak není a třeba jo, ale líbí se mi to... A v tom filmu je více věcí, které si můžete nějak po svém vyložit, což přispívá k jeho kouzlu. Někdy jich tam je však až příliš, že to všechno nestíháte a na první vidění není možné všechno pochopit, vstřebat a možná i proto mi vadila ta jedna scéna. Takže jsem teď dal 4*, ale tenhle film má obrovský potenciál a až ho uvidím po 2., po 3., po 7., třeba se vyšvihne do úplné špičky... :)
Každopádně se těším na další setkání s mistrem Tarkovským - za dlouho, můj respekt je pořád stejný, možná i větší, takže si dám na čas... :)


http://www.csfd.cz/film/32356-zrcadlo-zerkalo/